FAQ

Když hledáte nového kočičího kamaráda, jistě máte spoustu otázek, nebo si něčím nejste jisti. Kromě specifických otázek, které můžete mít, je i řada věcí, které zajímají skoro všechny. Některé z těchto otázek jsme tedy vybrali a pokusíme se na ně odpovědět. Naše odpovědi jsou však odrazem pouze našeho názoru a postoje, jiný chovatel může mít jiný názor, jiné podmínky apod.

Cena

Co si budeme povídat, cena je pro mnohé z nás zásadní věc. Neměla by být jediným a hlavním kritériem, to určitě ne, ale málokdo má neomezené množství peněz, aby cenu nemusel vůbec řešit.

Někteří chovatelé nemají rádi, pokud je cena jednou z prvních věcí, na kterou se zeptáte. Může to působit nedůvěryhodně, nezodpovědně, tak, že je to jediná věc, co Vás zajímá, nebo že Vás to zajímá víc než cokoliv jiného. Někteří ani veřejně neuvádí cenu, když koťátko nabízí. Důvodů může být mnoho, v každém případě je to oprávněné rozhodnutí každého chovatele.

My jsme v tomto směru poměrně otevření a rozhodně se nemusíte bát se na cenu zeptat, pokud nebude uvedena. Je nám jasné, že se můžete do konkrétního koťátka stokrát zamilovat, ale pokud na něj nebudete mít, tak s tím nic nenaděláte, a proto je pro vás otázka na cenu zásadní. Jestli je pro Vás cena jediné kritérium pro výběr koťátka, to si zjistíme z dalšího pokračování našeho vzájemného rozhovoru, popř. při osobní návštěvě ;)

Standardní cena našich koťátek se pohybuje v rozmezí 12 000 - 13 000 Kč. Výjimečně povedená koťátka mohou být dražší, koťátka s malou nedokonalostí (drobnější apod.) mohou být zase trochu levnější. Pokud nabízíme koťátko s nižší cenou, neznamená to však, že je nemocné apod. Koťátka prodáváme v dobrém zdravotním stavu, s kompletní vakcinací a pravidelným odčervením. Pokud koťátko prošlo nějakým zdravotním problémem, což se může stát, bylo vyléčeno a mělo dostatek času se zregenerovat. U koťátek do chovu je potřeba počítat min. s dvojnásobnou částkou.

Cena odráží náklady na celkový chov. Velký podíl mají náklady na krmení, dále hygienické potřeby - kočkolit a toalety (i toalety je potřeba čas od času měnit, dochází k jejich poškrábání a následně je už není možné dokonale desinfikovat a zajistit tak co nejvyšší možnou hygienu, která je u toalet nezbytná). Hračky a škrabadla, která také nevydrží věčnost, nálet malých hravých koťátek s ostrými drápky a neutuchající energií dokáže zlikvidovat kdeco :) Odčervení, očkování, čipování. To jsou nejčastější náklady, které se pojí s odchovem mladých. Další náklady se pojí s péčí o rodiče koťátek - jejich pořizovací cena nebyla nejmenší, také potřebují krmení, doplňky, testy... A nemalé bývají někdy i výdaje na veterináře. Stačí "drobnost" a jste v tom leckdy i za desítky tisíc a ne vždy to kryje pojištění (které mimochodem také není zdarma) :( Mezi drobnější výdaje se mohou počítat i úklidové prostředky, protože s kočičkami je potřeba každodenní úklid (a to i několikrát denně), časté praní pelíšků, dek... Provoz webových stránek CHS (pokud člověk nevyužije základní verzi některých poskytovatelů, ale za cenu toho, že se pak na jeho stránkách zobrazují reklamy apod.). Málokdo kalkuluje cenu do nejmenších detailů a počítá každý náklad, který se s chovem pojí. Uvedené výdaje zmiňujeme spíše pro lepší představu různých možných nákladů, protože úspěšný odchov není jen o krmivu a očkování... A čas, který tomu všemu věnujete (opravdu nejde jen o mazlení se s malými koťátky), také obvykle není nijak zaplacený. Někdy se tak stane, že na jednom vrhu něco málo vyděláte, na dalším vrhu zase proděláte. Při troše štěstí se budete držet kolem nuly. A pokud přeci jen něco vyděláte, stejně to zase vrazíte do kočiček :)

Kastrace

Kastrace jsou v poslední době hodně propírané téma. Někteří chovatelé si na tom zakládají, jiní ne. Chovatelský řád kastrace nenařizuje a každý chovatel má právo si rozhodnout, za jakých podmínek bude kastrace provedena.

My standardně rané kastrace neprovádíme. Koťátka určená na mazlíka mají v kupní smlouvě uvedenu podmínku, že nový majitel musí koťátko nechat vykastrovat nejpozději ve věku jednoho roku a zaslat nám potvrzení o provedení zákroku. Většinou však doporučujeme koťátko hlídat a u kocourků kastrovat třeba na šestém až sedmém měsíci, ideálně předtím, než začne značkovat, protože pak by kastrace nemusela značkování zamezit. Pokud by však nový majitel kastroval radši dříve, nic proti tomu nemáme. Je možné se i domluvit, že koťátko necháme vykastrovat ještě před odchodem do nového domova.

Pokud máme odrostlejší koťátko, které u nás z nějakého důvodu zůstalo déle a již je ve věku půl roku a více, pak obvykle kastrujeme a koťátko odchází do nového domova kastrované.


Dříve se tradovalo, že rané kastrace mají vliv zejména na nedostatečný vývoj močového ústrojí kocourků a následné zdravotní problémy s tím spojené. Tyto obavy však byly liché a současné znalosti a zkušenosti utvrzují v tom, že raná kastrace na toto nemá vliv.

Podobně mylný byl i úsudek, že kastrované kotě nikdy nedoroste normální velikosti. Naopak, při rané kastraci dochází k delšímu období růstu kostí a raní kastráti pak leckdy dorůstají i větší velikosti než pozdější kastráti či nekastrovaní jedinci.

Co se týče zátěže organismu, někdo tvrdí, že u menšího koťátka (rané kastrace obvykle probíhají ve věku 13 - 14 týdnů) je zátěž nižší a organismus rychleji regeneruje než u staršího jedince.

I názory jednotlivých veterinářů na toto téma se leckdy až diametrálně liší. Moderní názor se kloní spíše k raným kastracím, tradiční názor k pozdějším. Těžko říct. Za pár let může být názor odborníků klidně zase jiný.

Využíváme tedy práva možnosti volby a preferujeme spíše pozdější kastraci (po 6. měsíci), koťátko je v novém domově již zvyklé, má klid na regeneraci a Vaši starostlivou péči. Zároveň však umožňujeme i my Vám, jako novým majitelům našeho odchovance, si zvolit termín kastrace, který jenom limitujeme max. možným věkem 1 rok. Pokud jste Vy příznivcem rané kastrace, pak necháme koťátko vykastrovat ještě předtím, než půjde k Vám. Vše je na domluvě :)

Venkovní výběh

Řada zájemců se zajímá i o to, zda budou moci kočičku pouštět ven. S venkovním výběhem rozhodně nemáme problém, naopak je to pro kočičku zpestření :) Výběh by však měl být zabezpečen tak, že z něj kočička nebude moci proklouznout úplně ven a zároveň se ani k ní nedostane nikdo nežádoucí. Dále je možné naučit kočičku na postroj a vodítko a chodit s ní na procházky. Je však potřeba vzít v úvahu, že pokud kočička "přičichne" k možnosti venkovního výběhu či k vycházkám, může se toho domáhat (někdy i dost urputně) i ve chvílích, kdy zrovna Vy nebudete chtít jít ven :) Může pak škrábat na dveře, hlasitě se projevovat, popř. i dělat naschvály, dokud jí nevyhovíte. Není to pravidlem, ale stát se to může.

Co se týče venkovního výběhu bez zabezpečení, nejsme tomu příliš nakloněni. Nicméně za určitých okolností (třeba bydlení na samotě daleko od silnice) a splnění základních podmínek (kastrace ještě před umožněním volného venkovního pohybu) je možné se domluvit i na této možnosti. Je to však velmi individuální a souhlasili bychom jen ve výjimečných případech.

Kočičky venkovní výběh nutně nepotřebují, i v domácnosti mohou být naprosto spokojené a především v bezpečí. Zabezpečený venkovní výběh je bonusem, volný nezabezpečený pohyb skýtá spíše nebezpečí a i volná kočka je určitou zátěží pro životní prostředí. 

Respektujeme, že mazlíček je po zakoupení Váš a nechceme Vás nijak omezovat, ale zároveň očekáváme, že i Vy budete respektovat skutečnost, že mazlíček je z našeho odchovu, za který jsme zodpovědní a můžeme tak mít nějaké požadavky na budoucí majitele. Nebráníme se však žádné diskusi a zeptat se nás můžete na cokoliv.

Jedno, nebo dvě koťátka?

Často Vás zajímá, jestli může být koťátko samotné, nebo zda potřebuje kamaráda. Univerzální odpověď neexistuje. Mainky jsou velmi společenské a kontaktní, takže většina z nich určitě ocení, pokud bude mít kočičího parťáka. Leckdy ho však může nahradit třeba i psí kamarád. Málokdo z nás má možnost být většinu času doma (zejména pokud chodíte do práce) a celou tu dobu se kočičce věnovat. Zvažte tedy, zda si rovnou nepořídíte dvě kočičky (nebudete muset později řešit navykání si starousedlíka s nově příchozím).

Přesto se však najdou i takové kočičky, kterým vyhovuje větší klid a které moc o společnost další kočky nestojí. Naopak budou rády, pokud budou středem Vašeho zájmu a nebudou se muset o pozornost dělit s někým jiným. I v tomto případě však počítejte s tím, že od Vás budou vyžadovat hodně pozornosti. 

3 kg, 5 kg, 10 kg nebo 15 kg? :)

Váha. Někdy až takové zaklínadlo, které se pojí s mainskou mývalí kočkou. Každý by rád nejraději 20kg tygříka :)

Váha je často zmiňovaná, pokud přijde řeč na mývalky. Majitelé se leckdy předbíhají v tom, čí kočička váží více a naopak pokud váží "jen" 6 kg, jestli je v pořádku a nepotřebuje veterináře. Jak to tedy je?

Mainské mývalí kočky patří mezi největší plemena koček. Největší však není synonymem slova nejtěžší, byť to spolu často souvisí. Ani standard plemene neuvádí váhu, protože váha necharakterizuje kočku.

Většinou váží dospělé kočičky 4-7 kg, kocourci 5-10 kg. Rozmezí je to celkem velké, hodně záleží na celkové stavbě těla. Stavba těla je mimochodem mnohem důležitější než váha samotná. Kočka by měla být souměrná, obdélníkového rámce, dobře osvalená, působit harmonickým dojmem. Nikde se nepíše, že by měla vážit aspoň 10 kg i za cenu trojité "michelinky" :) Rozhodně je tedy lepší mít kočičku, která bude při spodní hranici průměrné váhy, než kočku, která bude trhat váhové rekordy, ale bude to jenom proto, že bude mít nadváhu, nedejbože bude obézní. Přerostlá kočička s nadváhou má vyšší pravděpodobnost zdravotních obtíží než menší "střízlík".

Na druhou stranu, pětiletý mainský kocourek o váze 3 kg asi úplně v pořádku nebude, s největší pravděpodobností nebude mainský mývalí :D 

Pro zájemce o standard plemene, zde je odkaz na originální FIFe standard: https://www1.fifeweb.org/dnld/std/MCO.pdf