FeLV

Feline Leukemia Virus

Podobně jako FIV, i FeLV je onemocnění způsobené retroviry. Obě nemoci se často vyskytují v kombinaci a některé příznaky mají podobné. FeLV má však delší inkubační dobu, která může být i několik let.

Onemocnění, resp. jeho původci, se přenáší slinami, výtoky, močí, výkaly a také mateřským mlékem. K přenosu může dojít vlivem kousnutí, ale taktéž i pří vzájemném groomingu (péče o srst), výjimečně by mohlo k přenosu dojít i sdílením WC nebo misek na krmení.

Riziková jsou koťata, která jsou k onemocnění náchylnější než dospělí jedinci. Další ohroženou skupinou jsou opět nekastrovaní venkovní kocouři. Onemocnět však může i zdravá kočka žijící v bytě, pokud byla dostatečně dlouho vystavena původcům (a pokud její imunitní systém nefunguje 100%)

Onemocnění způsobuje kočkám různé obtíže. Je nejčastější příčinou vzniku nádorů, ovlivňuje krev, snižuje imunitu, což zase může vést ke vzniku sekundárních onemocnění.

V rané fázi onemocnění kočka nemusí vykazovat žádné změny (tato fáze může trvat týdny, měsíce, ale i roky), po určité době se však onemocnění může projevit následujícími symptomy:

1. zvětšené mízní uzliny

2. ztráta chuti k jídlu a rapidní snižování váhy

3. teplota

4. celková špatná kondice

5. světlé dásně, záněty dásní a dutiny ústní

6. trvající průjmy

7. kožní infekce, infekce močového měchýře, horních cest dýchacích

8. změny v chování, neurologické problémy

9. potraty či potíže s reprodukcí

K diagnostice FeLV slouží dva krevní testy, které detekují bílkovinovou část viru, FeLV P27. Jeden z testů, ELISA, je možno provést přímo v ordinace veterinárního lékaře. Druhý test, IFA, se obvykle používá po pozitivním výsledku testu ELISA a odesílá se do laboratoře. Většinou slouží ke zjištění stádia nemoci, neboť zkoumá přítomnost viru v krevních buňkách, kde se obvykle nachází v pozdějším stadiu onemocnění.

Podobně jako u FIV, ani u tohoto onemocnění neexistuje doposud účinná léčba. Terapie tedy spočívá v potlačování a léčbě druhotných onemocnění, v podpoře imunity, v některých případech dochází i ke krevním transfuzím kvůli těžké anémii.

Proti FeLV existuje očkování, ale není u všech koček 100% účinné. Zároveň však ale nedochází vlivem očkování k falešně pozitivním výsledkům testů ELISA a IFA. Očkovat by se měly pouze 100% zdravé kočky, u infikovaných by mohlo dojít ke zvýšeným nárokům na imunitu, která by nápor nemusela zvládnout a došlo by k projevům onemocnění.

Prevencí je tedy udržování koček mimo dosah potenciálně infikovaných (netestovaných) koček; v případě, že mají možnost jít ven, ohlídání kontaktu s jinými kočkami (pod dohledem nebo v chráněném prostoru).

Testování na FeLV by mělo být samozřejmostí při odchovu koček a doporučuje se i tehdy, pokud si pořizujete domů novou kočičku ke stávající.

Ač se jedná o závažné onemocnění a infikovaná kočička musí být držena separovaná od zdravých, může prožít ještě dlouhý čas bez nějakých větších obtíží