Genetika barev koček aneb po kom ta kočka je :)

Pokud se někdo příliš neorientuje v genetice, může pro něj být určení barev potomků poměrně zapeklitá otázka. Rádoby logický předpoklad, že ze spojení černé a bílé kočky vzejdou černobílá koťata, je v tomto případě mylný.

Níže najdete tabulky, kde lze dohledat, jaká koťata mohou vzejít ze spojení konkrétních koček a kocourů. 

Zbarvení

Každé plemeno má své uznané barvy, které mohou jedinci mít. Jednotlivá zbarvení mají i své označení malým písmenem. U mainských mývalích se uznává většina zbarvení:

kocourci: černí (n), červení (laicky zrzaví - d), modří (a) a krémoví (e)

kočičky: černé (n), červené (d), modré (a), krémové (e), modré želvy (g), černé želvy (f)

Speciálním zbarvením je bílá (w). Bílé zbarvení způsobuje dominantní gen, ale kočka nebo kocour může nést gen pro další barvu, která se však kvůli dominanci genu bílého zbarvení nemůže projevit. Koťata ze spojení bílé kočky tak mohou mít jakoukoliv barvu, záleží na tom, jaké geny nesou rodiče.

Barvy dělíme na plné (černá, červená) a ředěné (modrá, krémová). Rodiče s plnou barvou mohou mít mláďata s plnou i ředěnou barvou, rodiče s ředěnou barvou mohou mít jen mláďata s ředěným zbarvením.

Zbarvení s podílem bílé barvy

Kromě těchto zbarvení může mít kočka ještě určitou část těla zbarvenou bíle. Typickým příkladem jsou třeba kočky, které jsou černé (modré, červené atd.), ale mají bílou náprsenku a tzv. bílé ponožky. Podle podílu bílé barvy se rozlišuje několik skupin (uvádíme pouze skupiny týkající se MCO, jiná plemena mají další možnosti), které se označují číselným kódem:

EMS 09 - nespecifikovaná bílá - bílá barva se může vyskytnout kdekoliv na těle např. ve formě skvrnky, na tlapkách atd. Podíl bílé barvy není v tomto případě vymezen.

EMS 03 - bikolor - jak je už z názvu patrné, barevné osrstění zaujímá zhruba polovinu (podle definice musí zaujímat nejméně polovinu) celé plochy těla, zbytek je bílý. Rozprostření barvy však může být různé, neznamená to, že kočka je jasně přepůlena na barevnou a bílou část :) Často je však horní polovina těla barevná a bílá zaujímá spíše spodní část těla.

EMS 02 - harlekýn - barevná srst zaujímá 25 - 50 % povrchu těla, zbytek je bílý.

EMS 01 - van - kočka je téměř celá bílá, pouze na hlavě má dvě barevné skvrny a skvrnu na kříži, která se táhne na špičku ocasu.

Nejčastěji narazíme na MCO kočky s nespecifikovanou bílou, častí jsou také bikoloři. Harlekýni a van kočky nejsou tak časté, ale nejsou ani vzácností.

Kresba

Aby toho nebylo málo, u srsti určujeme nejen zbarvení, ale také kresbu. Někteří jedinci jsou bezkresboví (solid), jiní mají některý z typů kresby. Kresba, podobně jako zbarvení, má své kódy:

21 - nespecifikovaná kresba (často u zbarvení van a harlekýn)

22 - mramor (jedna z nejčastějších kreseb u MCO) "blotched"

23 - tygrování "mackerel"

24 - tečkování "spotted"

25 - mourovatost "ticked tabby"


Pro lepší představu uvádím odkaz na web, kde je tato problematika kresby dobře popsána (text je v angličtině): https://messybeast.com/spotted-cats.html


Stříbřitost

Kromě zbarvení a kresby můžeme u některých koček určit i stupeň tzv. stříbřitosti (s). Stříbřitost se projevuje tím, že chlup není zbarven v celé své délce, ale základní barva může být v různé míře přerušována mnohem světlejším zbarvením, bílým až našedlým. Podle míry přerušení rozdělujeme stříbřitost na čtyři typy:

silver tabby - zbarvení chlupu je přerušováno v pravidelných intervalech

tipped silver - chlup je zbarven pouze na špičce, zbytek chlupu je bílý až našedlý

shaded silver - chlup je zbarven v poslední třetině, dvě třetiny jsou bílé až našedlé

silver smoke - chlup je zbarven v posledních dvou třetinách, třetina je bílá až našedlá

Na stříbřitosti se podílí gen, který ve své dominantní formě I zabraňuje uložení pigmentu do části chlupu (proto se chlup jeví bílý až našedlý). Koťata ve vrhu mohou zdědit stříbřitost podle toho, jaké alely tohoto genu nesou rodiče.

Pokud má kočka alely Ii (tzn. že sama je stříbřitá - nese jednu dominantní alelu, která se projeví stříbřitostí, ale druhá alela je recesivní a způsobuje nestříbřitost), může mít koťata jak se stříbrem, tak bez stříbra - podle toho, jaké alely nese druhý rodič. Pokud má druhý rodič obě alely dominantní, pak budou všechna koťata stříbřitá - tento rodič může předat jenom dominantní alelu a ta "přebije" případnou recesivní alelu prvního rodiče. Pokud však má druhý rodič oba typy alel, pak se můžou narodit jako stříbřitá koťata, tak koťata bez stříbra. 

Pro lepší představu uvádíme tabulku. Pokud se v kombinaci vyskytuje dominantní alela (I), pak je kotě stříbřité.  Z některých spojení mohou vzejít koťata, kde některé bude bez stříbra a některé se stříbrem (a buď bude mít obě alely dominantní, nebo jednu dominantní a jednu recesivní).