Jak číst složení krmiv

V dnešní době si čím dál více lidí zakládá na tom, že chce pro svého pejska/kočičku kvalitní krmení. Existuje nějaké univerzální ideální krmení?

V první řadě je potřeba si říct, co by mělo ideální krmení splňovat. Mělo by být nutričně dostatečné pro dané zvíře, mělo by pro něj být chutné, nemělo by obsahovat (potenciálně) škodlivé látky a (z pohledu zákazníka) by nemělo být ani přehnaně drahé. Nyní si tedy můžeme s klidným svědomím říci, že žádné univerzální ideální krmivo neexistuje, protože každé zvíře bude potřebovat něco jiného.

Obecné rozdělení krmiv podle kvality

Obecně se krmiva rozdělují na ekonomická (nevalné kvality, obvykle prodáváno v supermarketech), prémiová (nižší střední třída), superprémiová (vyšší střední třída) a tzv. holistická (vysoká třída). Toto rozdělení může fungovat jako jakési vodítko, které nám může být nápomocno, ale ve skutečnosti neexistuje žádná norma, která by upravovala, jakého složení (a kvality) má být ekonomické krmivo, jaké prémiové nebo superprémiové krmivo. Každý výrobce si může napsat, co chce.

Obsah masa

Obsah masa - platí, že v kvalitním krmení pro psa by měl živočišný zdroj proteinů převažovat nad rostlinným zdrojem (a pro kočku, výhradního masožravce, to platí dvojnásob). Detailněji o mase viz níže.

Posloupnost ve složení

Každý výrobce musí uvádět složení postupně podle toho, v jakém množství je ve výrobku obsaženo. Tzn. že na první pozici je to, čeho je nejvíce, zatímco na poslední je to, čeho je nejméně.

Triky ohledně posloupnosti - řada výrobců však přišla na způsob, jak zákazníka oklamat. Aby na první místo mohli dát něco, co zní živočišně, sečtou živočišné položky a celek uvedou na první místo (a rozvedou jej v závorce), naopak rostlinné zdroje rozdělí na skupiny, které budou mít méně procent a tak je bude moci uvést až ke konci.

Celkový obsah bílkovin

Řada lidí se tedy spíše podívá na celkový součet bílkovin v krmivu. Nicméně součet bílkovin uvádí živočišné i rostlinné bílkoviny dohromady a nic tedy neříká o kvalitě (rostlinná bílkovina má pro psa i kočku mnohem nižší nutriční vydatnost). Bílkoviny se skládají z tzv. aminokyselin (AMK), které jsou životně důležité a některé aminokyseliny si dané zvíře nedokáže vyrábět samo v dostatečném množství (např. kočky - taurin), proto je musí přijímat v krmivu. Živočišná bílkovina obsahuje mnohem lepší složení AMK než rostlinná (zde návaznost např. na vegetariánství - člověk, který konzumuje maso, se nemusí tolik zajímat o to, zda dostává ve své potravě všechny potřebné AMK, zatímco vegetarián by měl vědět, která rostlinná složka obsahuje jaké AMK a co by měl zkombinovat, aby přijímal všechny potřebné AMK a ve správném poměru). Na tomto příkladu je tedy vidět, proč je rostlinná bílkovina v krmivu pro psy a kočky považována za druhořadou.

Do krmiv se přidávají často takové rostlinné zdroje, které mají vysoký obsah bílkovin (sója, hrách, rýže, kukuřice...). Tyto složky sice navýší obsah celkové bílkoviny, ale jinak zvířeti v podstatě nic nepřidají (což však neznamená, že by byly vyloženě škodlivé).

Konzervanty a antioxidanty

Měřítkem kvality může být např. i použití konzervantů. Jsou konzervanty přírodní a konzervanty syntetické. Kvalitní krmiva by měla obsahovat přírodní konzervanty, zatímco ty méně kvalitní syntetické (a pokud není uvedeno, o jaké konzervanty se jedná, dá se předpokládat, že jde o syntetické). Výrobci jsou však povinni uvádět pouze konzervanty použité pro konzervaci krmiva jako takového, ale už nemusí uvádět, čím byly konzervovány jednotlivé složky ještě před použitím. Ideální tedy je, pokud výrobce deklaruje, že ani jednotlivé složky nebyly konzervovány synteticky.

BHA a BHT

Butylhydroxyanisol a butylhydroxytoluen. Jedná se o syntetické antioxidanty, konzervanty a dochucovadla, v současné době podezřelé z karcinogenních účinků a z disruptivních účinků na endokrinní (hormonální) systém. Mohou být alergenem. Často se používají ve vzájemné kombinaci. Těmto látkám je lepší se zdaleka vyhnout.

Není maso jako maso

Syrové maso, čerstvé maso - ve složení zní čerstvé maso fantasticky. Ve skutečnosti to však taková sláva není, pokud tam kromě čerstvého masa není obsaženo i sušené nebo moučka. Uvedený obsah čerstvého masa odpovídá jeho množství před zpracováním, ale je potřeba si uvědomit, že čerstvé maso obsahuje až 70-80% vody. Pokud je tedy ve složení pouze 50% čerstvého masa, v granulích najdete pouze 15% sušeného masa. To už je rozdíl... Pokud je uvedeno ve složení pouze "maso", má se zato, že se jedná o maso v čerstvém stavu.

Dehydrované maso - vysušené maso. Obsah tohoto masa se po zpracování do granulí již nemění. Pokud tedy na výrobu bylo použito 30% dehydrovaného masa, pak granule stále obsahují 30% tohoto masa.

Masová moučka - produkt, který se získává tepelnou úpravou, sušením a mletím těl nebo částí těl teplokrevných suchozemských živočichů, jejichž tuk lze částečně extrahovat nebo fyzikálně odstranit; nesmí obsahovat rohovinu, štětiny, chlupy a peří, jakož i obsah žaludků a střev (definice podle EU legislativy).

Maso a výrobky živočišného původu, ostatní výrobky živočišného původu, vedlejší výrobky živočišného původu atd. - tyto pojmy jsou zcela obecné a nelze z nich vyčíst, co bylo k výrobě použito. Výrobce, který se nemá za co stydět, tyto formulace neuvede.

Drůbeží (drůbeží maso, drůbeží moučka atd.) - opět obecný pojem, který neuvádí, z jakého zdroje maso pochází (kuřecí, krůtí...). Výrobce, který se nemá za co stydět, se nebude schovávat za obecný pojem. Tato formulace se uvádí obvykle u krmiva, které nemá stálé složení (výrobce použije "drůbež", kterou zrovna má).

Hydrolyzované bílkoviny - bílkovinný výtažek. Hydrolyzované bílkoviny (bílkovinný hydrolyzát) mají své opodstatnění třeba ve veterinárních dietách, neboť u hydrolyzovaných bílkovin organismus nedokáže poznat, z jakého zdroje pocházejí (a nespustí tak případnou alergickou reakci). V běžném krmivu pro zdravá bezproblémová zvířata jde ale o zbytečnou složku, podle které se nedá zjistit, co vlastně bylo zdrojem pro výrobu a v jaké kvalitě.

Bílé versus červené maso

Každý druh masa má nějaké své výhody a nevýhody. Detailní charakteristika by byla dlouhá, proto spíše jen poznatek ohledně vhodnosti - červená masa mají většinou vyšší obsah purinů a z tohoto důvodu nejsou příliš vhodná pro zvířata (ale i lidi 😊), která mají problém s močovými cestami nebo pohybovým ústrojím.

Alergeny

Mezi nejčastější alergeny patří sója, vajíčka, barviva, pšeničný lepek, syntetické konzervanty atd. Alergenem může být i kuřecí maso, ale není tomu tak často, jak se někteří chovatelé domnívají (obvykle se ve skutečnosti jedná o jinou složku daného krmiva).

Hypoalergenní krmivo

Opět neexistuje žádná definice, co by mělo hypoalergenní krmivo splňovat. Označení hypoalergenní tak samo o sobě není žádným důkazem kvality daného krmení a už vůbec ne zárukou, že nezpůsobí u zvířete alergickou reakci. Kvalitní hypoalergenní krmivo také není zárukou, že nezpůsobí alergickou reakci, ale snižuje tuto možnost. Pokud má někdo zvíře, které je alergické na nějakou složku, měl by nejprve zjistit na jakou a podle toho teprve dále vybírat krmení.

Kuřecí tuk

Mnoho lidí tvrdí, že je jejich zvíře alergické na kuře a vyhýbá se tedy všemu, co má s kuřetem něco společného. V mnoha granulích se však ve složení objevuje kuřecí tuk. Je nutno poznamenat, že alergie na kuře je alergií na kuřecí bílkovinu, nikoliv tuk.

Stravitelnost

Zajímavým ukazatelem pro nás může být míra stravitelnosti. Jak již bylo popsáno u rozdílu mezi živočišnými a rostlinnými zdroji, rostlinné zdroje jsou pro psa či kočku druhořadé i z toho důvodu, že jsou pro ně méně stravitelné - zvíře využije mnohem méně živin z krmiva. Příklad - kukuřice má stravitelnost cca 55%, masová moučka 95%. Pokud krmivo obsahuje nad 80% stravitelnosti, pak jej lze považovat za dobré. V opačném případě zvíře krmíte něčím, co mu sice zaplácne žaludek, ale z čeho si nic moc nevezme...

FOS a MOS

Frukto-oligosacharidy a mannan-oligosacharidy jsou nutričním doplňkem některých krmiv, jedná se o probiotika, která podporují růst "prospěšných" bakterií ve střevě a tím napomáhají dobrému trávení.

Tuky

Tuky jsou koncentrovaným zdrojem energie. Jsou tvořeny mastnými kyselinami, z nichž některé jsou esenciální, organismus je musí přijímat z potravy, neboť není schopen si je tvořit (vůbec nebo v nedostatečném množství). Psi a kočky vyžadují dva typy mastných kyselin: omega-3 a omega-6. Omega-6 mastné kyseliny působí příznivě na stav pokožky a srsti, zatímco omega-3 mastné kyseliny působí na metabolismus a celkové zdraví. Tyto mastné kyseliny jsou obsaženy v mnoha zdrojích, ale v různých koncentracích a poměrech. Známým a bohatým zdrojem obou typů je např. lososový olej.

Důležitý je nejen celkový obsah těchto mastných kyselin, ale i jejich vzájemný poměr. Různé studie uvádějí i mírně odlišné hodnoty, ale obecně vzato se dá říci, že poměr by se měl pohybovat někde mezi 3:1 až 10:1 omega-6 k omega-3, čím nižší, tím lépe (studie se zabývaly poměrem vhodným pro psy).

Pro příklad - krmivo bohaté na omega-6 MK, ale s nedostatkem omega-3 MK může při dlouhodobém podávání vést k rozvoji některých onemocnění jako je cukrovka, obezita, příp. i rakovina.

Co říci závěrem? Není vůbec snadné se vyznat ve složení a určit, které krmení se už dá pokládat za kvalitní. Pokud výrobce přesně uvádí, co k výrobě použil, může to být znakem, že je hrdý na to, z čeho krmení vyrábí a rád se tím "pochlubí". Naopak pokud uvádí nepřesné výrazy (maso a ostatní výrobky živočišného původu, drůbež...), pak se zřejmě snaží něco zamaskovat. Pokud uvede na počátku maso a v závorce jej rozepíše, zatímco rostlinné zdroje uvádí jednotlivě, pak zde asi také nebude něco v pořádku a při konečném rozpočítání bychom zjistili, že jde spíše o šrot pro slepice než o krmivo pro masožravce.

Zároveň však není důvod vyřadit ze seznamu kvalitních krmiv ta, která obsahují např. rýži (samozřejmě záleží na množství). Ne každému psovi či kočce prospěje krmivo silně nařampané živočišnou bílkovinou (naopak z něj může mít průjmy) a většině tak vyhovuje krmení, které obsahuje i menší množství rostlinného zdroje. Stále však platí, že obsah rostlinné bílkoviny by měl být nižší než obsah bílkoviny živočišného původu.